Pan Kárl
Odešel dnes ráno do Souhvězdí JVN. Druhý záchvat a fatální. Hledáme slova, ne, že by nebylo o Karlíkovi co psát, ten má život na knihu, ale že vůbec nemůžeme strávit realitu, že máme něco takového psát. Přijel k nám v lednu 2019. Tehdy malej dvouletej lotřík, s úsměvem od ucha k uchu, názorem velkého pána psa. Od prvního dne byl láska. Hupskající černá kulička. Nikdy neměl špatnou náladu, jooo, když se malinko zlobil na jiné rafánky, tak i to jeho cenění zoubků bylo legrační. Měl pořád takový uličnický kukuč. Říkali jsme mu prasopes, vždy se vrátil ze zahrady jak bezďáček, číst více
pyžamo na cucky, celej od hlíny, ale tak strašně šťastnej. Chodíval vždy domů poslední, užíval si do poslední minuty tu volnost. A jak se nám schovával. Možná věděl více než my. Miloval život, tu veselost, miloval lidi, některé si dokonce označkoval, takový pan Čapek na něho určitě nikdy nezapomeneme. Gřaf a díra v lýtku. A pak úsměv, tak široký, že byste spočítaly všecky zuby. Když mu paní doktorka Zuzka v dubnu 2023 našla velké šutry v ledvinách, říkala, to je konec. Jedna už přestala pracovat. Byly jen dvě možnosti, operace, kterou nikdy nedělala nebo....tož pan Kárl rozhodl a x hodinovou operaci dal a letos jsme slavili 2 roky od verdiktu, konec. Nevím, zda bychom žili jinak, kdybychom věděli, že je konec, že přijde tak brzo. On žil doslova tady a teď. Nesnášel vozík a lidé ho vždy litovali, prý chudáček....my tiše řekli, jasný, to je ouplnej chujáček....a Kárl se smál a pohledem lákal - tož - pojď ke mně, ukážu ti toho chudáčka. Naše tlamaaaa. Bože, my ho tak moc milovali, milujeme, že to slovy nejde popsat. Jednoho opuštěného ochrnutého psa. Karel výkopové práce... Máme po něm památku a denně do nějaké díry, která vede do Austrálie, zapadneme. Lamentujeme. 😂 Ve smečce miloval nejvíc Taminku. A měl dar každého pejska uklidnit, když se nový pejsek bál, pan Kárl ho furt pošťuchoval, až strachy odešly.... Ano, napsali bychom o něm tolik. Přes slzy nevidím. Radovali jsme se, jak se po prvním záchvatu zlepšil, měl jet domů, my začali řešit specialistu a mri. A..... Kamarádi, všem vám moc děkujeme, že jste Karlíka podporovali 6 roků a 5 měsíců. A žijte s úsměvem. Žijte tak, jak to uměl Karel. Děkujeme paní doktorce, že ho měla nonstop u sebe. Děkujeme moc celému týmu veterina Zuzka. Kamarádi, pokud máte fotky s Kájou, pošlete nám je do zprávy, vložíme do komentářů. A my jdeme najít rovnováhu.
