Momenty. Okamžiky. Čas.
Žijeme? Uvědomujeme si dostatečně tu pomíjivost, že to, co je teď, nemusí být za nějakou tu chvíli? Kdo určuje čas štěstí a čas smutku? Proč nemůžeme být jen šťastní?
Benoušek si včerejší den maximálně užil, po jeho, nemá rád vozík, tak mu ho nenutíme, celou dobu si ležel na svém a nechal se mazlit. Krásných pět hodin. Večer doma s chutí baštil večeři a spinkal jak dudek. Ráno v pohodě a najednou....
Mrtvice.
Za 30 minut již byl u paní doktorky Zuzky, kterou jsme probudili s tím, že jedeme (moc děkujeme za okamžitý příjem). Již má za sebou vyšetření kompletní krve - zcela v pořádku, sono komplet - zcela v pořádku, ještě rtg, ať víme, že je srdce ok (srdce měl vždy v pořádku), paní doktorka změří saturaci. Velmi špatně dýchá.
Je v kritickém stavu.
Paní doktorka Zuzka udělá vše pro to, aby mu pomohla, víme, jak ty mrtvice u pejsků jsou nevyzpytatelné.
Benoušku, jsme všichni s tebou! Bojuj chlape! Jedeme společný pátý rok v JVN.
Ivuška mi posala včera tuto fotku. Jejich souznění je nesmírné a na každém setkání jsou spolu.
(Ivuška má v adopci našeho Jeníčka, ale Beník je také její velká láska).