Když nějakou tu noc pořádně nespíte, už ani nepočítáte kolikátou, ráno, rozumějte před šestou, někdy i před pátou jen roboticky děláte vše, co každý den, pak velké silné presso vás mírně probere...řeknete si, ufuf. Příspěvek není o tom se politovat, postěžovat, je o tom uvědomění, že rozhodnout se pomáhat chce kus, pořádný kus, energie. Je to fuška, práce 24 hodin denně 365 dní, ale také a zejména obrovská láska.
Jsme jak v bublině JVN a to nás všechny tady drží.
A co mi stačí k tomu nastartování, jejich pohled - ještě že jich je tolik, taková Julka přišla se selháním ledvin a prognózou nic moc, spíše to nic....a teď? Krev má o moc lepší, žádný kolaps se nekoná, generál šéfuje JVN. O tom to je. Můj výběr byl jasný, pomáhat. Takže každý den s úsměvem.
Přidejte se k nám - Pomáhej s úsměvem!!!
Třeba pošlete stovku s úsměvem nebo vlhčené ubrousky nebo plenky. Rozdávat radost je přece to nejkrásnější.
Nádherný den z JVN!