Maxíček nás dnes opustil, už vyčerpal své životy...byl jako kočka, několikrát ochrnul (měl vážnou spondylozu), měl i kolapsy, byl starý a přes toto vše miloval život a vždy s velkou grácií své boje zvládal. Selhání ledvin i přes okamžitou hospitalizaci nedal. Měl často úsměv a svítila mu kukadla, na zahradě byla radost na něho koukat, když mohl, běhal, ale s takovou radostí, že jsme měli vždy slzy vděku za čas, za čas, který máme a můžeme být spolu. Jak moc si vážil života. Byl doslova vděčný za každé pohlazení. Říkávám, že jsou u mě psi, kteří mě mají něco naučit, u Maxíka to byla pokora a vděk. Nikdy neměl žádného zájemce, byl starý, velký, nemocný...ale domov měl, věděl to. Byl v JVN doma a věděl, že je z celého srdce milován. Děkujeme a děkuji ti Maxíku za vše. V souhvězdí JVN je další jasná hvězda, Maxík.