Jsou okamžiky smutné, ale zároveň krásné, veselé a šťastné. A proto jedeme dál, každičký den a s úsměvem. I když nám často tečou slzy, tak víme, že to, co děláme, společně s vámi, má smysl.
ANIČKA má domov. Včera dokončila poslední očkování a mohla tak frčet za lepším. Do rodiny, kterou známe dlouhé roky a má již naše rafánky. I jejich rodiče....a teď si rýpneme, kdo by si nepamatoval na kauzu Hnátnice a Bohouška, záchranu, která nás stála velké nervy, že jo.
Máme radost, že Anička našla domov u Báry a Aleše, parťačku jí dělá naše Mája a vedle má Elišku a Malvínku.
Andulka měla život moc smutný, sedm roků žila, no žila.... přežívala v hodně nevhodných podmínkách a sloužila jen jako stroj na štěňátka....u nás v JVN poznala lásku, dali jsme ji zdravotně dohromady a stala se z ní super veselá holka. Teď pozná nejvíce - vlastní rodinu.
Děkujeme vám všem, jen s vámi můžeme.