Ludvíček
Náš pan Pigi, Pigin, Pigišák. Přijel k nám v únoru 2021. Tož téměř 4 parádní roky u nás. Kdo by ho neznal. S námi stále s úsměvem, slepý a všude. Vždy u nohy a nejlépe pod nohami a úplně nejlépe, když nesete kávu nebo tácky s miskami. A jakou měl radost, když jsme křičeli Pigineeeeeee. Byl téměř hluchý, ale na vyšší hlas slyšel a měl z toho vždy takovou radost. Když mě vždy vítal, skákal tak legračně. Také miloval DOD, to vždy vítal každého s úsměvem a pohled vskutku přátelský a člověk by i uvěřil.....pak gřaf, grrrr, nazdar. Nejsem kamarád. číst více
Jooo, to on uměl. Dával pusinky, tlapkou jemně dotýkal, ale pohladit se nenechal. Byl prostě svůj. Měl cushing, ale držel se s Vetorylem skvěle. Miloval masenko a to vždy dělal takové tanečky. Před pár dny měl mozkovou příhodu. Následkem toho se nonstop točil doleva. Ale dostal se z toho, přestal se točit, papal s chutí. Jen jsme mu museli držet misku. To se stále stáčel. Hodně spinkal. Ale rozčiloval se furt stejně. Ostatní museli na metr od něho. Respekt to on měl. V posledním týdnu se budil vždy po třetí hodině a byl hodně neklidný, ráno jsem vždy říkala, ach Pigi, bych se i chtěla vyspat...teď si říkám, vlastně mi to nevadilo a ráda jsem seděla u tebe. Včera najednou šlus. Neotevřel tlamičku. Přestal chodit. Třes. Dávali jsme vše stříkačkou. Věřili, že to dá. Dnes už bylo jasné, že ne. Že jsme ve finále života. Je to takový pocit, který vidíte. Fakt vidíte. Pinčík u něho stál, říkal pohledem, je to tady. A tak jsme zavolali na veterinu Zuzka a jeli. Rozhodnutí je vždy těžké, ale cesta JVN je jediná. S láskou jsme Ludvíčka vyprovodili. Pak Jiřík rovnou odvezl do krematoria. Tož Pigi! Pozdravuj v Souhvězdí JVN. Děkujeme kamarádi, že jste 4 roky Ludvíčka podporovali a dopřáli mu krásný milující domov.
