Je s námi tolik roků, má od nás druhou holčičku. A i přes životní klikaté cesty je stále s námi. S úsměvem a dobrou náladou. Ví, že nemám čas na kávičky, dlouhé povídání, že si sama sotva zhltnu kávu a rohlík. I přesto jeho srdce je s JVN. Tolik bych si přála, aby měl den více hodin a já bych si mohla i povídat s vámi, našimi kamarády. Nemohu. Kolikrát i Jiříkovi řeknu jen ahoj, rychlá pusa a jedeme....realita.
Zdeni, moc děkujeme za finance na další vozík - jak víte, už jeden koupil v červnu.  
A růže - díky ti.
A snad někdy ten čas bude.