Okamžiky tak krásné, veselé, mazlení, tulení...to vše si včera Benoušek užíval. Naplno.
Zdravý pejsek, naprosto. Ráno prodělal příhodu, klesla mu rapidně teplota, nemohl dýchat, spadlé víčko. Do 30 minut byl Jiřík u paní doktorky Zuzky. Naprosto veškeré testy v pořádku. Zdravý pejsek a přesto...
S největší pravděpodobností se ucpala velká céva.
Zdravý pes. Proč to opakuji? Protože jsem úplně v háji. Každá smrt bolí, sakra bolí. Ale tato je jak bodnutí přímo do srdce. Proč! S chutí baštil, spinkal klidně, ráno vše v pořádku. A bum prásk.
Benoušek byl pan pes, introvert, avšak když si člověka zamiloval, zahrnul ho tak nesmírnou láskou. Na fotce je na vozíku, ale raději byl bez, v jeho pyžamu.
Jeho úsměv, jeho oči, které svítily.
Téměř pět let v JVN.
Čas.
Nikdy nevíme ten čas. Poslední moment.
Nikdy. Benoušku, stal ses velkou jasnou hvězdou v souhvězdí JVN.
Věřím, chci věřit, že tam jste všichni spolu. Zase spolu. Všichni moji, naši.