A co více, nezačnete vyvolávat, že stojíte za vrátky. Když vám telefon po 10 vyzvánění vezmeme a sdělíme, že krmíme, bohužel že neslyšíme, položíme....nedivte se.
Pak voláme a čeho se dočkáme, výčitky, přednášku o egu, o tom, že vy jste přijeli a vy jste chtěli a vy chcete pomoci, vy, vy a my jsme nevděční. Pak ještě napíšete SMS o nelásce k pejskům. Jako nervy mám jen jedny a věřte, že 99% takových ženských rozdýchám, ale čeho je moc, toho je příliš. Neohrozím psy! Víte, co by se mohlo stát, kdybych položila misky s masem a šla s úsměvem převzít dar, že by ten úsměv spadl pak každému.
U krmení psi řvou jak Tarzani. A to jde bohužel slyšet hodně daleko. Naštěstí to trvá jen pár minutek, ale ... že se tací objeví vždy v tuto dobu a jak přes kopírák pak přednáška o mém NEVHODNÉM chování. Joooo, umím pak řvát i já jak Tarzan.
A že jsem si mohla tento výkřik odpustit, nemohla, našich dárců si neskutečně vážíme, ale v první řadě u nás jsou pejsci. A to si každý musí uvědomit.
Není toto první případ, kdy bychom měli vše odhodit a letět za dveře.
Děkujeme paní Ruské za 24 konzerv hepatic, nemocným pejskům přijdou vhod. Vaše přednáška a SMS je k úsměvu.
Pokud přijedete bez časové domluvy, vezete rafánkům, děkujeme moc, ponechte, prosíme v boxu u dveří.
Už nevíme, jak toto sdělit.
Osobně lze převzít po domluvě, když je doma Jiří.
Děkujeme všem, kteří toto chápou, akceptují a empaticky ví, co by se mohlo stát.