Kteří mají masíčko vždy kolem poledne, tzn.hlavní jídlo (dietáři a hendikepovaní jí v jiném čase).
Řeknu to takto, chce to rychlost a sakra pevné nervy a umět reagovat dříve než rychlost světla.
Popíši co možná nejstručněji a je to stav pouze se mnou. Jinak je třeba i 3 lidí.
0. Rafánci mají hodiny v sobě, jak je zpoždění, je průser. Prostě se krmí vždy ve stejnou dobu, nebo dříve. Nikdy později. Nikdy, pokud chcete přežít a nemít ohlodané končetiny.
1. Nachystám si 39 misek. Konzervy, paštiky. Už jsou všichni kolem mě, někteří štěknou, ale poslechnou a je ticho.
2. Nachystám masíčko.
3. A přichází nejhorší část - rozdat. Už štěkají, ječí, piští. Radostně skáčou....v tom množství musíte umět levitovat, aby ta má těžká váha neudělala nějakou špagetí placku.
4. V té rychlosti rozdělovat do skupinek, kdo s kým může být, ať si nekradou, ať není trotlík ještě s větším a nějaká šarvátka.
5. A už to jede. S každou skupinkou zůstávám, dokud není snězeno! Musím přesně vědět, kdo co sní. A zda vše. Zda jí s chutí atd. A ihned letím na další. A věřte, jsou to vteřiny.
6. Posbírat misky. Posbírat hovínka. Umýt misky. Vytřít. Uklidit vše.
7. Po jídle to tady vypadá, že vybuchla bomba. Stáří čůrají a kakají kdekoliv. Takže ten úklid opět musí být rup šup. Žádné zdržovačky.
8. Po tomto denním maratonu se teprve mohu nadechnout.
9. A mohu jít na další maraton do další skupiny.

Video z krmení: https://www.facebook.com/jezevcicivnouzi1/videos/884064806094233/