Tři roky v JVN. Je to krátký nebo dlouhý čas? Pro psa je čas jedno. Žije tady a teď a pan Rex to uměl. Sakra uměl. Přišel k nám na jaře 2020 jako kost a kůže, celý zbědovaný, nedůvěřivý, někdy nevrlý a hodně náladový. Ale naprostý úžasňák. Uměl si získat každého člověka. Každého. Maličký pes s velkou aurou. Nebo jak to říci. Říkali jsme mu Rexoman, ale i Arnold. První dny u nás měl zálibu v tom, že naskočil na vozík Evženka a ten ho vozil, jako fakt, my se tak nasmáli. A jak se radovali oni dva....jak malé děti. Rex se odrážel nohou.
Rexík byl velmi vážný kardiak, velmi, ale s léky zvládl vše! Vážně byl, pro nás je stále, superpes. 2* ochrnul, rozchodili jsme, měl příhodu, zvládl ji, v květnu 2021 prodělal velmi složitou operaci žaludku, mega nádor a velmi agresivní a zhoubný....prognóza byla ne optimistická, my se nedali. Doplňky a žili jsme. Rex to uměl, když ho bolela záda (parádně fungoval 2,5 roku na librele), tak jsme mu museli zatopit v krbu, on se nahříval a byl tak moc spokojený. A druhý den už zase lítal a všude se ozývalo to jeho pověstné haf haf. I zde na fotce - ta ho vystihuje.
Dostala ho rakovina, která se vrátila v takové síle, v takové rychlosti, že nebylo možno dělat nic. Věřili jsme, že to dáme, nedali jsme, přišel čas. Jeho čas stát se hvězdou v souhvězdí JVN. Dnes zářil s úplňkem a byl i zcela jistě jasnější.
Byl silný do posledních vteřin, dva dny si sám vyšel na sluníčko, vyhříval se. Včera večer při západu slunce, na zahradě, obklopen těmi, kteří ho nejvíce milovali, odešel v náručí a víte co, ještě si štěkl a to jsme se všichni, i přes slzy, zasmáli.
Rexono, Rexomane, Arnolde, Rexíčku, jsi a budeš stále s námi.
Kamarádi, vám všem děkujeme, že jste s námi, že společně můžeme takto pomáhat těm, kteří neměli štěstí na člověka.
Naděje, víra, láska.
Měl pouhých nedožitých 16.