A teď důvod, proč po celou dobu života psa je čip registrován na JVN i když je v adopci.
NENI TO PRVNÍ PŘÍPAD.
Emilka je v adopci od roku 2017.
Její rodina ji zcela jistě miluje.
Nicméně! Ani se neobtěžovala dát nám zprávu, že Emilka není. A že ji hledají.  V Praze.
Naštěstí PČR Praha 12 ji odchytila, totálně zmatenou. Vyhledali čip, dohledali JVN a během jedné minuty měli kontakt na majitelku.
S majitelkou jsem mluvila. Nekomentuji.
Cítím maximální frustraci z adopcí.
Smlouvu máme jednoduchou, jasnou, neobtěžující, ale jsou tam povinnosti. Třeba jednou měsíčně podat zprávu....každý slibuje. A výsledek?
Podat zprávu, když pejsek zemře....když nedej bože uteče.
Ano, máme báječné rodiny, které se s námi dělí o radosti i smutek. S úsměvem, setkáváme se. Ale máme i hodně rodin, kde se musíme doslova doprošovat o zprávy. A od některých se nedočkáme ani reakce. Ale když pejska chtěli, odpřisáhli by cokoliv.
Asi vybíráme špatné rodiny že. Možná to tak je. Smlouva je cár papíru. A na nějakou Petru, která se o pejska starala xx měsíců a dostala ho z nejhoršího se můžeme .... A ano, nejsem pozitivní.
Je to realita. Dát pejska do adopce a trnout.
Děkuji těm rodinám, kteří jsou v kontakt a chápou, že ač pejsek již JVN není, tak stále kus srdce zůstal.
Důležité je, že je Emilka v pořádku.