Myslíte si, že to nejhorší v ten den již bylo a horší zprávy být nemohou?
Fungujete jak robot.
V noci bouřky. Pyžamáci dlouho štěkali, Kvído se pozvracel, večeři, granulky. Říkala jsem si, stres. Ale ráno byl unavený, hodně unavený, jinak unavený. Takže ihned se Jiří oblékl a frčel k paní doktorce Zuzce.
Veškerá vyšetření, infúze a čekali jsme na zprávu, co bobkovi je.
Odpoledne zpráva, Kvído zemřel. Četla jsem tu tu zprávu snad 30* a furt mozek nechápal. Jak umřel. Mladý 5-letý pes. Do včerejška aktivní, hravý. S veškerými testy, pod dohledem.
Proč?
Vyžádali jsme si pitvu. Nedávno měl operaci močáku a vše bylo zcela v pořádku. Trpěl chronickým zánětem močáku. Stále dokola. Někteří hendikepovaní to mají.
Výsledek pitvy - embolie. Fotku toho, co měl v pravé straně srdce dáme do komentáře. Laicky - důvodem byly ty záněty, ač zajisté správně dle kultivaci léčeny.
Zemřel během pár vteřin.
Když mi vše došlo, měla jsem opět ten můj záchvat. Nemohu se nadechnout a šílený tlak v hlavě. Celý náš rok mi prolétl hlavou. Přijel loni v polovině srpna. Veselý kluk s hlavou berana a s názorem, že je největší pes na světě a všem ukáže. K jiným rafánkům dokázal být kousavý, ale nechali jsme ho ve smečce a dostal jen náhubek a fungoval dobře. Naučil nás super reflexům a la Chuck Norris. Stále vidím, jak dává uši dozadu, přivírá oči a běží jak o život vstříc napadnout Karolínku. A my je lovili. Vidím ho teď v sobotu, jak si užíval mazlení, jak si hrál. Jak se mazlil s Aničkou, v její náručí s úsměvem. Ač měl složitou povahu, malý čert, tak měl v sobě kouzlo roztomilouše.
Dnes je souhvězdí JVN tak jasné, o dvě hvězdy. Když se dívám na nebe, vidím je všechny. Zavřu oči a vidím je, každou jedinou hvězdu.
Kvídoušu, jen tam nahoře nedělej velké rošambo, to by pan Efef nebyl rád. Rok a měsíc v JVN. Více ti hvězdy nepřály.