Nechtěla baštit. Ani nezvedla hlavu! Ano, basetka, která by normálně sežrala první poslední. Takže hned měřit teplotu, nižší než mívá. Jen 37.5. Bez nálady, mírný třes.
Takže hned zase volat Zuzce.
Do včera úplně ok. Však víte, i jsme dávali video. I jídlo.
Nezvracela. Pevná stolice. Normálně čůrala.
Takže já už horor představy o pyometře, nebo slezině....
Naštěstí tady má paní doktorka věci, včetně sona!
Takže vynést Danušku nahoru, ještě že vždy čučím, jak se sonem dělá. Dát gel, paní doktorka online na obrazovku sona - páč já tam vidím velké prd.
A jedeme kousek po kousku. Opakovaně, ať máme jistotu. Nic. Vše cajk.
A teď to přijde. Danuška sama vstane. Pohled, co blazníte. Jiřík ji snese dolů a dá ji ven, Danuška doslova vysere mamuta a vesele si běhá! Pak po druhé.
Takže my tady balíme, že jedeme k Zuzce a ono to bylo hovno.
Pardon za tyto výrazy. Ale uznejte....
Danuška od té chvíle opět aktivní blázen.
Ještě že nám Hanka dovezla tunu toaleťáků s jezevčíky...
Páč naše heslo je v poslední době, hlavně se z toho neposr.....
A tož tak u nás.  
Ještě že je Zuzka za ty roky zvyklá...