Odešel jsi náhle a nečekaně. Ano, věk jsi měl, víme. Téměř 19 roků. V 17 tě odložili majitelé do útulku, že jsi starej...Naštěstí paní Martička nám hned psala a my vyrazili přes celou republiku do Kladna a dovezli si dědulu nerváka.
Když si vzpomenu, jak ses pořád rozčiloval, byl jsi jak ten šmoula, co pořád říkal, nemám rád...Ale i přesto jsi byl tak moc roztomilý. Paní doktorka Zuzka tě dala dohromady, spravila tělíčko, zbavila bolesti v tlamičce, takže jsi začal papat a přibral jsi. Sice teda každé jídlo s tebou byla ukázka různých tónů vrčení. Oháněl ses vždy i když jsi papal úplně sám a neměl ani jeden zub. No prostě náš Venda. Když tě začaly trápit nožky, dostal jsi pigáro Librely a zase jsi běhal jak mladíček. Že jsme si dělali legraci, že žádnou už nedostaneš, že jsi vždy pak jak Terminátor. Srdíčko i štítka zaléčené. Ještě teď 11.5.jsme dělali komplet krve a ty jsi je měl jak mladíček. Takže jsme měli radost, že jsi v pohodě.
Rád jsi chodil po zahradě, vždy ses tvářil jak pantáta při kontrole polností. Ach jo.
Včera u jídla ses už nerozčílil, my jsme tušili, psali jsme doktorce Zuzce...pak sis lehl do pelíšku a usnul. Napořád. Přešel jsi do Souhvězdí JVN, kde tě vítali naši další rošťáci.
Venoušku, přijel jsi k nám 23.5.2022., díky ti za dva roky. Dva roky... Víme, že u starouška moc, víme to.
Kamarádi, děkujeme, že s vámi můžeme takto dávat čas....