Už si sám chodí ven, dovnitř, do pelíšku, na deku. A je hlavně úplně v klidu.
ALE!
Upřímně - první den jsme si mysleli, že to nedá. Být slepý, najednou cizí rafánci. U jídla štěkot jak blázen. Jeho povaha je bázlivá, submisivní. Bál se vysavače, sušičky, pračky, nás... každého nového zvuku. Ano, mohli jsme ho hned separovat...ale tak nějak jsme věřili, že to dá.
A dal.
Chodí kolem pejsků, neřeší je, jídlo baští s velkou chutí, mazlí se a hlavně není v té tenzi. A určitě bude lépe a lépe. Uf.
https://www.facebook.com/jezevcicivnouzi1/videos/980140327150234/?locale=cs_CZ