Proč my lidé zavíráme oči před někým, něčím, co nepovažujeme za normální. Kdo řekl, co je a není normální. Co je to na nesmysl psát o zákonech přírody. Šmarjaaaa, kdo žije v dnešní době v souladu se zákony přírody.
Že ochrnutý pes nemá právo na život? Kdo to řekl? Člověk. Že ochrnutý člověk něco nemůže ? Nesmí? Že by i ten snad neměl být s námi, mezi námi chodícími. Máme v řadách kamarádů rafánků JVN desítky lidských vozíčkářů, žádný nikdy nenapsal nic odporného, to napíše vždy jen člověk, který je "zdravý", ale jen tak, že může chodit, jinak je děsně nemocný, duševně. Ale víte, že stačí vteřina a i my chodící zůstaneme na vozíku, nebo naše děti, rodiče...proč my lidé neustále máme potřebu něco odsuzovat. Když vůbec nemáme jedinou zkušenost. Jak může člověk od klávesnice napsat, vím, že nejsou šťastni. Trpí.
Ti psi žijí. Žijí tady a teď. Neřeší. Jsou šťastní.
A víte co, Heřmánek sice nemá nohy. Ale řádí i tak. Jasný, jak bude zhojený, dostane svoji káru a bude zase jezdit. Teď holt nemůže. Ale sakra je šťastný. Moc. A víte, jak to my víme, jsme s nimi 24 hodin.
Kéž bychom měli každý něco z těch PSŮ. Kéž.
https://www.facebook.com/jezevcicivnouzi1/videos/848366744024064/?locale=cs_CZ