+420 720 948 409
´
info@jezevcicivnouzi.cz
Bílov 105, Bílov 74301

GOLIÁŠEK R.I.P.

Zlý sen. Pořád si říkám, že to není pravda. Jenže je. Goliášek zemřel. Jeho stav se kolem šesté velice zhoršil. Infúze mu zabraly, kyslík také. Byl mnohem lepší a během chvíle kolaps. Nebudeme vám popisovat, stačí, že já sotva dýchám. Nikdo jsme toto nečekali. Paní doktorka Zuzka udělala pitvu, odebrala vzorky a zašle. Ať víme.
Goliášek k nám přišel s bráchou Davídkem 2.9.2023, byl pořádný pupík a hned dostal naordinovanou odtučňovací kúru. Rád nebyl. Často se vztekal, jídlo kradl. A dělal psí kusy, ale podařilo se nám zhubnout. Měl hodně nemocné srdíčko, tak to bylo jen k jeho dobru. Stabilizoval se a byl úplně cajk. Miloval sluníčko a teploučko. Takže v létě od rána na lehátku a teď v zimě u krbu s pupíkem nahoru. To byly jeho nejčastější polohy. Nohy nahoru, úsměv. A jedním očkem pozoroval cvrkot. Byl nesmírně dobrý a hodný, byl svůj, hrdý pan pes. U léků byl vždy jako první. Stál mi pod nohami, jeho dlouhý čumák nahoru a jemně mě do kolena ťukal - jsem tady. Jako hodinky. Ráno, večer. Vždy ten dupot...běžel, jak se těšil na léky. Dostal tabletky a šel si lehnout. Takový rituál. Jídlo slupl za vteřinu.
Když včera večer nepřišel na léky, tak už jsem věděla, že je něco divné. Hned ráno frčel a ....
Ještě ráno jsem se paní doktorky ptala, zda bude ok, že prý chce lovit kočku, bude cajk....a pak pár hodin a cajk to sakra není.
Goliášek teď už září v Souhvězdí JVN. Včera jsem v jedné mé odpovědi psala, že žijeme tak, jako by den byl ten poslední...nikdy nikdo nevíme, kdy nám ten plamínek života zhasne, zavane vítr a je konec.
Goliášku, děkujeme za společný čas. Kéž to Davídek bez tebe zvládne.
Děkujeme vám všem za podporu.