Paní Sikorová odešla za duhu. Všichni víme, co pro JVN od prvního dne, od nastěhování do Bílova, dělala, kolikrát nám pomohla, vždy poradila, dala kontakt, zařídila. Maximálně vstřícná a tak nesmírně hodná ženská. Její zprávy byly vždy plné optimismu a podpory a velké lásky. Dokonce o JVN udělala nedávno naprosto dojemný záznam do místní Kroniky, tím nás úplně dostala.
7.12. nás přišla podpořit na Vánoce s úsměvem. Objímala mě a říkala, jak moc nám fandí a jak se těší na DOD za rafánky. Její úsměv a optimismus rozdávala na všechny strany. Ještě 14.12. si psala o tlapičkové šaty, že je viděla a moc se jí líbily. A najednou není.
Včera jsem to psala u Goliáška, nikdo nevíme, kdy nám náš plamen života zhasne. Važme si toho času, kdy jsme tady a teď. Kéž si každý uvědomíme to, že být dobrý, bez zášti a závisti, je ta správná cesta.
Rodině vyjadřujeme hlubokou soustrast.