Od rána sbírám slova, jak napsat, že odešla tam, odkud není cesty zpět. Vždy vezmu mobil do ruky a tupě hledím. Smrt je u nás tak často, že mám pocit, že jsem citově úplně v černu. Otupělá bolestí. Besinka byla neskutečná bojovnice. Přišla k nám na jaře 2017. Byla takový aprílový dáreček. Přeražená mícha, velmi špatně chodila, spíše nohy tahala, k tomu velmi nedůvěřivá k lidem, strachová agrese. Prostě dáreček. ❤
Ale my dvě jsme cestu k sobě našly rychle, věděla, aniž bych cokoliv musela říkat, dělat. Prostě byla moje srdce. Tělo jsme uzdravili a těšili se životu, radostem každodenního života. Největší radostí Besky bylo vždy vítat návštěvníky a hryznout je. Koho nekousla, nebyl v JVN ?. A jakou z toho měla radost. Vážně. Vždy se na mě podívala a jakoby řekla, tak jo, další čárka, kdo je další. Pohladit ji mohl málokdo, ale koho k sobě pustila, toho moc milovala. ❤ Před 2 roky jí totálně selhala játra, už už jí ta Smrt volala a výsledky měla vážně šílené, ale Beska nám poprvé ukázala, že teda fakt nikam nejde. Za týden pokousala paní doktorku a jela s úsměvem domů. Za další čas měla velký nádor v nosu, zhoubnou agresivní svini, paní doktorka řekla, je to Besina, terminátor, ta to dá! Přišla o jednu nosní dírku, část druhé a přežila, kousla paní doktorku a jela domů. Jen si představte ty naše zprávy - Besina už kouše, je ok, může domů! ? Svině udeřila znovu a agresivně pokračovala do druhé nosní dírky. Opět podstoupila operaci a vrátila se silná, nesmírně vděčná za život a užívala si! Milovala zahradu, dobrou baštu a drbání na hlavičce. Před třemi týdny jí selhaly ledviny. Nebyla by to Beska, kdyby téměř v 17 letech, po třech dnech, se svým hryzem nejela domů. Tolik jsme věřili, že je to už vše a bude klid. Bohužel. Tento týden jí opět najednou, během hodiny selhaly ledviny. A už její síla nebyla tak mocná, aby tu Smrt zvrátila. Odešla.
Besinka mě naučila síle, odhodlání žít a za ten život se prát zuby nehty. Hvězda v souhvězdí JVN! ❤??