U nás hoří svíčka denně a vzpomínky jsou stálou energií. Není dne, kdy bychom nevzpomínali na ty, kdo s námi již tady a teď nejsou. Smrt je v JVN tak častou, že jsme tento koloběh života přijali. To, že bolí tak, že nemůžeme dýchat, to, že nás chytne a drží v sevření tak silně, že si říkáme, teď je konec všemu, ALE.... uvědomění si, že právě tady a teď je to nejvíc, vážit si času zde, být s těmi, koho nejvíce milujeme, dělat to, co nás nejvíce naplňuje a baví, neřešit malichernosti, je život. Každý den objímejme ty, kteří jsou, říkejme, mám tě rád, společně vzpomínejme. Čas, ten nikdo neovlivníme, nikdo nevíme, kolik ho máme, žijme s úsměvem a dobrým srdcem. Jsem tak vděčná za JVN, pochopení, to, čemu mě psi naučili. ❤
https://cs-cz.facebook.com/jezevcicivnouzi1/videos/191393319812095/