Smrt. Nikdy neodchází s jednou duší. Přijde a vezme si. Dnes mi vzala nejúžasnějšího pana psa. Od prvního dne, 18.11.2018, kdy k nám přišel, to byla láska. Taková ta, kdy víte, že vše je tak, jak být má. Ve smečce si vždy udělal pořádek a s grácií byl kápo. První dva roky byl jeho gauč v obýváku a nikdo mu neřekl jinak než "Obývák". Prodělal mrtvičky, měl nemocné srdíčko, prodělal kolapsy slinivky a vždy se za pár dní postavil a byl to zase on. I teď do poslední chvíle bojoval, doslova. Když se mu něco nelíbilo, jeho zoubky lítaly do všech stran. Žádné ořezávátko. Největší osobnost se srdcem lva. Jeho chůze připomínala měsíční chůzi. Říkali jsme mu, že je jak na přehlídkovém mole. A on byl, ukazoval nám všem, jak úžasný je. Za celou dobu neměl jediného zájemce a pak už se cedulka u něj změnila " Na trvalo v JVN " a jsem za to tolik vděčná. Udělal mi život krásnější. Poslední tři roky mi byl průvodcem. Měl krásných 17 roků a žil naplno. Denoušku, jsi další hvězda v souhvězdí JVN. Už opět řádíš s kamarádem Miloškem. Děkuji. Psát o bolesti, kterou cítím, je zbytečné. Je nekonečná, jako láska, kterou mi byl. ?